Střední školy - Hlavní město Praha

210 škol, 730 nabídek v 1. kole 2026

Místa v 1. kole 2026 podle toho, čím studium končí: 21 936 míst

  • S maturitou 17 183 (78 %)
  • S výučním listem 3 456 (16 %)
  • Po vyučení 748 (3 %)
  • Ostatní 549 (3 %)

Veletrhy středních škol v kraji

Jeden řádek je jedna škola: obtížnost přijetí a pozice na přihlášce za 1. kolo 2026, počet míst a maturita. Jednotlivé obory najdete po kliknutí na školu. Přehled zahrnuje i učební obory, tedy obory s výučním listem, a ostatní obory bez jednotné přijímací zkoušky; obtížnost přijetí u nich ukazujeme jen při aspoň deseti soutěžících uchazečích a pozici na přihlášce ani pořadí v kraji nemají.

Jak těžké bylo se dostat v 1. kole 2026

Obtížnost přijetí říká, kolik soutěžících uchazečů se na obor dostalo, tedy těch, kdo splnili podmínky přijetí a nebyli přijati jinam podle vyšší priority na přihlášce. Popisuje jeden ročník, ne kvalitu školy ani obtížnost studia.

Údaj máme u 555 ze 730 nabídek; pod deseti soutěžícími se neurčuje. Chybějící údaj neznamená, že se tam dostal každý.

Kam se hlásí jako na první volbu

Pozice na přihlášce srovnává, jak často si uchazeči obor zapsali jako nejžádanější, s obory stejného typu v celé zemi. Neříká nic o kvalitě školy: záložní volba znamená, že si ji uchazeči píší jako pojistku, ne že je horší.

Údaj máme u 434 ze 730 nabídek výběru, 1. kolo 2026.

Zřizovatel:
Řadit školy:

Pořadí v kraji jde zapnout po výběru typu studia: obory různých typů se mezi sebou neporovnávají.

210 škol, 730 nabídek

U školy s více obory je ve sloupci obtížnosti obor, kam bylo nejtěžší se dostat; jednotlivé obory, podíly přijatých a předchozí rok najdete v detailu školy. Maturita platí za celou školu.

Jak číst přehled

▶Co je obtížnost přijetí?
Slovní zařazení podle toho, kolik soutěžících uchazečů se na obor dostalo, tedy těch, kdo splnili podmínky přijetí a nebyli přijati jinam podle vyšší priority na přihlášce. Stupně jsou: místo pro všechny (nikdo nebyl odmítnut kvůli kapacitě), dostala se většina (aspoň dvě třetiny), středně těžké (polovina až dvě třetiny), těžké (třetina až polovina) a velmi těžké (méně než třetina). Popisuje jeden ročník, ne kvalitu školy ani obtížnost studia, a neříká, jakou šanci má konkrétní uchazeč. U oborů s méně než deseti soutěžícími se neuvádí. Mezi ročníky se mění, proto je u něj i předchozí rok.
▶Co je pozice na přihlášce?
Porovnává podíl uchazečů, kteří si obor zapsali jako první volbu, s obory stejného typu v celé zemi (osmiletá gymnázia s osmiletými, nástavby s nástavbami). Škola první volby je v horní třetině svého typu, záložní volba v dolní třetině, mezi nimi je smíšená pozice. Srovnává se jen uvnitř typu, protože podíl prvních voleb se mezi typy liší: u nástaveb je medián 57 %, u lyceí 26 %. Neříká nic o kvalitě školy: záložní volba znamená, že si ji uchazeči píší jako pojistku, ne že je horší. Neříká ani, jak těžké je se dostat: obor, který si skoro všichni dávají jako první, může mít volná místa. Mezi dvěma posledními ročníky zůstaly ve stejné skupině zhruba dvě třetiny oborů.
▶Co jsou přihlášky na místo?
Počet přihlášek dělený počtem míst. Nadsazuje konkurenci: jeden uchazeč podává víc přihlášek a kdo se dostal na obor výš na své přihlášce, o tohle místo už nesoutěžil. Mezi typy studia se nesrovnává.
▶Co je pořadí v kraji podle výsledků přijatých?

Pořadí ukazuje, s jak dobrými výsledky jednotné přijímací zkoušky přišli na obor přijatí uchazeči, ve srovnání s obory stejného typu ve stejném kraji a roce.

Jak se počítá

  1. U každého přijatého se vezme výsledek z češtiny a matematiky dohromady a zjistí se, kolik ze 100 uchazečů v celé zemi mělo stejný nebo horší výsledek (percentil). Percentil 80 znamená lepší nebo stejný výsledek než 80 % všech uchazečů.
  2. Z percentilů všech přijatých na obor se udělá průměr. Zveřejňuje ho CERMAT v souhrnech 1. kola.
  3. Obory se podle průměru seřadí, ale jen mezi obory stejného typu a délky studia v kraji: osmiletá gymnázia mezi osmiletými, lycea mezi lycei.

„1. ze 32“ u osmiletého gymnázia tedy znamená, že přijatí na tento obor měli v průměru nejlepší umístění v celé zemi ze všech 32 osmiletých gymnázií v kraji. Pod pořadím je předchozí rok, aby bylo vidět, jestli jde o stálý stav, nebo výkyv jednoho ročníku.

Proč percentil a ne body

Test je každý rok jinak těžký, takže body se mezi roky srovnávat nedají. Mezi dvěma posledními ročníky se průměr přijatých v bodech posunul typicky o 2,6 bodu, zatímco jejich umístění v celé zemi se skoro nezměnilo. Percentil tenhle posun odstraní, proto jde pořadí za dva roky položit vedle sebe.

Co pořadí neříká

  • Která škola je lepší. Popisuje, s jakými výsledky sem přicházejí spolužáci, ne kvalitu výuky. O studiu víc řekne sloupec maturity.
  • Kolik bodů stačí na přijetí. Je to průměr přijatých; část z nich měla výsledky pod ním.
  • Jak těžké je se dostat. Na to je obtížnost přijetí. Obor s dobře umístěnými přijatými může mít volná místa, když se na něj hlásí málo uchazečů.
  • Srovnání se všemi, kam se uchazeči hlásí. Hranice kraje neodpovídá skutečným přihláškám: u gymnázia J. S. Machara v Brandýse leží zhruba polovina oborů, které mají uchazeči na přihlášce vedle něj, v Praze.

Kdy se pořadí ukáže

  • Jen po výběru typu studia, protože obory různých typů se neporovnávají.
  • Jen ve skupině s aspoň deseti obory v kraji; v menší by jeden obor pořadím zbytečně házel.
  • Stejná hodnota dává stejné pořadí, proto se objevuje například „10.–11. ze 32“.
  • V tabulce je u školy pořadí jejího nejlépe umístěného oboru zvoleného typu; pořadí jednotlivých oborů je v detailu školy.
  • Mezi dvěma posledními ročníky zůstaly ve stejné třetině pořadí zhruba dvě třetiny oborů a typický posun byl pět míst. Údaj je poměrně stálý, jednotlivá místa ale nejsou přesné měřítko.

Podle obtížnosti přijetí se neřadí, protože se mezi roky přehazuje příliš: gymnázium J. S. Machara bylo podle ní v jednom roce 7. a v dalším 17. z 32.

▶Co je pořadí v kraji podle zájmu?
Řadí obory stejného typu a délky v kraji podle toho, kolik uchazečů si obor zapsalo jako první volbu na jedno místo (tlak prvních voleb). Ze všech ukazatelů poptávky nejlépe předpovídá, zda se na obor další rok někdo nevejde. Platí stejná pravidla zobrazení jako u pořadí podle výsledků přijatých a stejně tak neříká, která škola je lepší.
▶Co znamená sloupec Maturita?
Kolik přihlášených u školy maturitu v roce 2026 udělalo a jak často byli její maturanti v češtině nad středem podobných škol v dostupných hodnoceních za poslední čtyři roky. Každá skupina oborů má v jednom roce vlastní hodnocení; roky bez hodnocení se nepočítají. Podobné školy jsou školy se stejným typem oborů v celé zemi. Údaj platí za celou školu, ne za jednotlivý obor.
▶Co znamená „bylo i 2. kolo“?
Škola v roce 2026 po 1. kole vypsala na obor i 2. kolo. Je to údaj o minulém ročníku, ne příslib pro další rok.