Jak vybrat střední školu
Návod v osmi krocích: od prvního hledání až po tři obory na přihlášce. U každého kroku je odkaz na místo, kde si to na tomhle webu ověříš daty.
Čísla o školách na webu popisují přijímací řízení 2026. Je to popis toho, jak dopadli uchazeči tehdy, ne předpověď pro tvůj ročník.
Kdy co bude
Přijímací řízení má pevný harmonogram. Tyhle čtyři termíny stačí znát na začátku; zbytek je v kalendáři.
15.–31. ledna
Školy zveřejní kritéria
Ověř si otevírané obory, kapacity, bodování a požadované přílohy přímo u školy.
1.–22. února
Podej přihlášky
Konec lhůty se posouvá z soboty 20. února na pondělí 22. února. Pořadí oborů sestav podle toho, kam chceš chodit.
12. dubna · pondělí
JPZ: čtyřleté obory a nástavby · 1. termín
Čeština a matematika. Místo a čas ověř v pozvánce.
14. května · pátek
Výsledky prvního kola SŠ
Zveřejnění výsledků přijetí v DiPSy a ve škole. Jde o jiný termín než předání výsledků JPZ školám.
Nejdůležitější je únor. Přihlášky se podávají v jednom krátkém okně a školy do té doby musí zveřejnit kritéria přijetí, tedy pravidla, podle kterých uchazeče řadí. Kdo si nechá výběr na poslední týden, rozhoduje se bez toho, co si mohl přečíst v lednu.
Celý kalendář →všechny termíny včetně náhradních, konzervatoří a druhého kola
Termíny e-mailem →ozveme se, až se termín blíží; nic jiného neposíláme
Jak funguje přijímací řízení
Tohle je jediná část, kterou se vyplatí přečíst celou. Většina rad, které kolují mezi rodiči, stojí na nepochopení jednoho pravidla.
O přijetí rozhodují jen výsledky, ne pořadí na přihlášce.
Každá škola si seřadí všechny uchazeče podle svých kritérií. Pořadí, ve kterém sis obory zapsal na přihlášku, do toho pořadí nevstupuje. Určuje jen jedno: kam nastoupíš, když tě přijme víc škol.
Jak to probíhá
Školy sestaví pořadí
Každá škola seřadí uchazeče podle svých kritérií: výsledek jednotné zkoušky, u části škol i školní zkouška, prospěch nebo soutěže.
Každý se uchází o obor, který má na přihlášce nejvýš
Systém zkusí umístit uchazeče na jeho první volbu. Kdo se tam vejde do počtu míst, je zatím přijatý.
Kdo se nevešel, posouvá se níž
Systém ho automaticky zkusí umístit na další obor z jeho přihlášky. Nic pro to nemusí dělat.
Posuny pokračují, dokud se to neustálí
Nově příchozí uchazeč s lepším výsledkem může vytlačit někoho, kdo už místo měl. Ten se pak posouvá dál. Proto se tomu říká odložené přijetí: přijetí je jisté až na konci.
Na příkladu
Gymnázium má 2 místa a tři uchazeče. Čísla jsou vymyšlená; skutečné výsledky přijatých najdeš u konkrétního oboru. Body jsou na škále 0 až 100, tedy nejvýš 50 za češtinu a 50 za matematiku.
Anna
80
bodů ze 100
Boris
85
bodů ze 100
Cyril
75
bodů ze 100
Když se Boris dostane jinam na obor, který má na přihlášce výš, o tenhle obor se už neuchází. Místa zůstanou Anně a Cyrilovi a oba jsou přijatí.
Když se Boris jinam nedostane, posune se sem. S 85 body je před Cyrilem se 75, takže obsadí druhé místo a Cyril se posouvá na další obor ze své přihlášky. Cyril neudělal nic špatně a nic nezanedbal; jen se uvolnilo méně míst, než čekal.
Z toho plyne to hlavní: ambiciózní škola na prvním místě tě nic nestojí. Když se na ni nedostaneš, systém tě sám posune na další obor z přihlášky, a to se stejnými výsledky, jaké bys měl, kdybys ji tam nenapsal.
Tři rady, které kolují a neplatí
„Dej si školu na první místo, zvýšíš tím šanci.“
Škola pořadí na přihlášce nevidí při řazení uchazečů. Zvýšit tím šanci nelze.
„U toho oboru měli skoro všichni přijatí první volbu, tam se jinak nedostaneš.“
Vzniká to tím, že kdo se dostal na obor zapsaný výš, sem už nenastoupí. Je to popis, ne pravidlo.
„Třetí volba je ztracená, tam už se nikdo nedostane.“
Třetí obor se posuzuje úplně stejně jako první. Rozdíl je jen v tom, že se na něj dostane řada na uchazeče, které přijal obor výš.
Co škola zveřejní a co z toho neplyne
Kritéria přijetí vyhlašuje každá škola sama a jsou závazná. Najdeš je na jejím webu, ne u nás.
O přijetí často nerozhoduje jen jednotná zkouška.
Školy smí k výsledku jednotné zkoušky připočítat body za prospěch na základní škole, za soutěže nebo za vlastní školní zkoušku. U části škol jde o významný díl hodnocení. Tyhle body v datech nemáme a nikdo je centrálně nezveřejňuje. Znamená to, že průměry přijatých, které u oborů ukazujeme, popisují jen jednotnou zkoušku.
Proto je čtení kritérií na webu školy nenahraditelný krok. Je to jediný závazný text.
Co v kritériích hledat
- jestli škola pořádá vlastní školní zkoušku a kdy;
- kolik váží jednotná zkouška proti ostatnímu;
- jestli je stanovené minimum bodů, bez kterého škola nepřijme nikoho;
- jestli se vyžaduje potvrzení lékaře nebo jiný doklad.
Odkaz na web školy je na stránce každého oboru. U škol, které nám údaje potvrdily, najdeš kritéria a termíny rovnou u nás, označené jako potvrzené školou.
Najít kandidáty
Než začneš porovnávat, potřebuješ seznam škol, které přicházejí v úvahu. Rozhodují dvě věci: co chce dítě dělat a jak daleko je ochotné jezdit.
Podle místa
Dvě hodiny dojíždění denně jsou čtyři roky života. Dojezdovost počítá skutečné spojení veřejnou dopravou, ne vzdálenost vzdušnou čarou.
Dojezdovost →kam se dostaneš do zvolené doby
Školy ve městě →přehled podle měst
Školy v kraji →přehled podle krajů
Podle typu oboru
Gymnázium odkládá rozhodnutí o povolání, odborná škola ho dělá teď. Víceletá gymnázia znamenají přijímačky už z 5. nebo 7. třídy.
Přehled oborů →obory seřazené podle zájmu uchazečů
Pozor na jedno číslo. „Přihlášek na místo“ vypadá jako míra obtížnosti, ale nadsazuje ji: jeden uchazeč podává až tři přihlášky, takže se tytéž děti počítají víckrát. Spolehlivější je podíl přijatých ze soutěžících uchazečů, tedy z těch, kdo splnili požadavky školy a nedostali se na obor, který měli na přihlášce výš. Ten u každého oboru ukazujeme.
Posoudit jednu školu
U konkrétní školy se dá zjistit víc, než kolik lidí se tam hlásí. Stránka školy odpovídá na pět otázek, stránka oboru na tři.
Stránka školy
- co tu lze studovat a jak těžké je se dostat;
- jak si škola vede u maturity proti podobným školám;
- co o ní píše školní inspekce: co chválí, co vytýká, komu škola sedne;
- kde přesně je a jak se tam jezdí;
- kam se hlásí titíž uchazeči, tedy co si rodiny vybírají vedle ní.
Stránka oboru
- jak dopadli uchazeči v posledním kole;
- co o přijetí rozhodlo a s jakými výsledky přicházejí spolužáci;
- jestli se obor naplnil, nebo bylo druhé kolo.
Maturitní výsledky čti opatrně. Popisují úroveň maturitního ročníku, ne kvalitu výuky. Do výsledku se hlavně promítá, koho škola přijala: výběrové gymnázium bude mít lepší čísla než odborná škola bez ohledu na to, jak učí. Proto u nich vždy ukazujeme i to, s jakými výsledky přicházeli přijatí uchazeči.
Na co se zeptat na dni otevřených dveří
Data neodpoví na to, jestli se tam bude dítě cítit dobře. U škol s rozborem inspekční zprávy navrhujeme konkrétní otázky přímo na stránce školy. Obecně stojí za to zeptat se, kolik žáků ročník nedokončí, jak škola pomáhá, když někdo nestíhá, a co dělají absolventi.
Sestavit tři přihlášky
Přihlášky se podávají až na tři obory. Protože pořadí nerozhoduje o přijetí, nejlepší strategie je rozptýlit ambice.
Škola, kterou dítě opravdu chce
I když to vypadá nadsazeně. Když se nedostane, systém ho sám posune dál a nic tím neztratí.
Škola, kde to podle loňských výsledků vychází
Porovnej výsledky přijatých v posledním kole s tím, jak dítě píše testy nanečisto.
Škola, kde se dostala většina uchazečů
Ne jako rezignace, ale jako jistota, že dítě někam nastoupí. Musí to být škola, kam je ochotné jít.
Jedna chyba stojí za všechny ostatní: dát si jistotu na první místo. Když tě přijme, na obory zapsané níž se už nedostaneš, i kdyby tě taky přijaly. Pořadí totiž určuje právě to, kam nastoupíš, když uspěješ víckrát.
Porovnat kandidáty vedle sebe
Když máš užší výběr, vyplatí se položit obory vedle sebe. U každého oboru je tlačítko „Uložit mezi zvažované“ a uložené obory se porovnají v jedné tabulce.
V porovnání můžeš zadat, kolik bodů dítě psalo v testech nanečisto, a uvidíš rozdíl proti průměru přijatých v posledním kole. Body zůstávají v tomhle prohlížeči, nikam se neodesílají.
Co ten rozdíl není: není to pravděpodobnost přijetí ani bodové minimum. Průměr přijatých je průměr, takže polovina přijatých ho měla nižší. A obtížnost testů se rok od roku liší, takže se body dvou ročníků nesmí stavět vedle sebe bez přepočtu.
Zvažované obory →uložené obory vedle sebe, s vlastními body
Připravit se na zkoušku
Jednotná zkouška je jeden test z češtiny a jeden z matematiky, každý za 50 bodů. Píše se ve dvou termínech a počítá se lepší výsledek.
Postup, který funguje
- napsat jeden loňský test naostro a změřit čas;
- podívat se, kde se ztrácely body, ne kolik jich bylo;
- procvičovat právě ta místa, ne celý předmět znovu;
- zopakovat celý test za měsíc a porovnat.
Kde vzít zadání
Zadání ani testy nanečisto nemáme, dělá je CERMAT a další. Oficiální zadání minulých ročníků jsou zdarma na webu CERMATu.
prijimacky.cermat.cz →zadání a klíče minulých let
Počítej s časem. Většina ztracených bodů nevzniká tím, že by uchazeč úlohu neuměl, ale tím, že na ni nedošlo. Trénovat se proto musí i tempo, ne jen látka.
Když to nevyjde
Nepřijetí v prvním kole není konec. Školy, kterým zůstala volná místa, vypisují druhé kolo a to má vlastní termíny.
14.–18. května
Zveřejnění oborů a kritérií druhého kola
19.–24. května
Podej přihlášky do druhého kola
8.–14. června
Školní a talentové zkoušky
22. června · úterý
Výsledky druhého kola
U každého oboru píšeme, jestli druhé kolo v posledním kole vypsal, a kolik v něm bylo míst. Není to příslib pro příští rok, ale vodítko: obor, který druhé kolo vypisuje pravidelně, ho nejspíš vypíše zas.
Ve druhém kole se výsledek jednotné zkoušky z prvního kola použije znovu, nepíše se nová. Kritéria si ale škola stanovuje pro druhé kolo samostatně.
Začni u seznamu kandidátů
Najdi školy v dosahu, otevři si jejich stránky a obory, které vypadají dobře, si ulož mezi zvažované. Porovnáš je pak na jednom místě.
Termíny jsou opsané z harmonogramu MŠMT, ověřeno 2026-09-11. Údaje o školách pocházejí z otevřených dat CERMATu, MŠMT a České školní inspekce. Kritéria přijetí vyhlašuje každá škola sama a platí to, co zveřejní ona.